Můj svět bez tebe
Můj svět bez tebe
Můj svět bez tebe
Můj svět bez tebe
„Tento příběh si nikdy nevybereš.
A přesto se může stát tvým.“
Můj svět bez tebe
„Tento příběh si nikdy nevybereš.
A přesto se může stát tvým.“
Můj svět bez tebe
„Tento příběh si nikdy nevybereš.
A přesto se může stát tvým.“
Proč tahle stránka, proč tahle kniha?
Můj život se rozdělil na dvě části: před a po.
Předtím jsem byla obyčejná máma dvou kluků.
Smála jsem se, plánovala, žila.
Potom přišel den, kdy se všechno zastavilo. A od té chvíle už nic nebylo jako dřív.
Tahle stránka, tahle kniha, celý ten příběh… nevznikly z touhy být spisovatelkou.
Vznikly ze zoufalství. Z bezmoci. Z bolesti, která nedá spát. Z ticha, které se nedá unést – jen napsat.
Z noci, kdy jsem se složila na podlaze a nevěděla, jak vstát. Ale i z lásky, která byla tak silná, že přežila i smrt.
Život je jednoduchý. Ale není snadný.
A někdy bolí tak, že tě rozdělí na milion střepů.
Ale pokud máš pro co dýchat – nebo pro koho psát – můžeš z těch střepů poskládat nový tvar. Ne stejný. Nikdy stejný. Ale pravdivý.
„Počkej na mě v nebi, Matyáši“ je víc než kniha. Je to moje srdce rozložené do slov. Je to příběh mého syna. Osmiletého bojovníka se dvěma smrtelnými diagnózami, který mě naučil, co znamená skutečně milovat.
Je to kniha o ztrátě, která se nedá unést… a přesto ji my rodiče ztracených dětí neseme. O bolesti, která nemá jméno, ale kterou denně prožívají stovky rodičů, o kterých se nemluví. Smrt dítěte je jedním z největších tabu naší společnosti – a přesto je tady. Tichá, nepojmenovaná, odmítaná.
Kniha je protkána nejen bolestí, ale i láskou, vírou, světlem. Je to příběh kluka, který přišel na svět, aby naučil milovat jinak. Hlouběji. Odevzdaněji. A který odešel… a přesto zůstává.
Nechci tu bolest jen vypsat – chci ji sdílet. Věřím, že ve sdílené bolesti je síla. A že když se otevřeme tomu, o čem se nemluví, může to pomoci i těm, kteří sami slova nenacházejí.
Napsala jsem ji pro všechny, kteří se ztrácejí v bolesti. Pro mámy, táty, prarodiče… Pro každého, kdo se ptá: Jak žít dál, když ti zemře dítě? Možná odpověď neexistuje. Ale naděje ano.
Pokud tahle kniha pomůže jedinému srdci, mělo to smysl. A pokud tu teď jsi… možná je tu právě pro tebe.
Píšu, protože jinak by se ta bolest udusila ve mně.
Proč tahle stránka, proč tahle kniha?
Můj život se rozdělil na dvě části: před a po.
Předtím jsem byla obyčejná máma dvou kluků.
Smála jsem se, plánovala, žila.
Potom přišel den, kdy se všechno zastavilo. A od té chvíle už nic nebylo jako dřív.
Tahle stránka, tahle kniha, celý ten příběh… nevznikly z touhy být spisovatelkou.
Vznikly ze zoufalství. Z bezmoci. Z bolesti, která nedá spát. Z ticha, které se nedá unést – jen napsat.
Z noci, kdy jsem se složila na podlaze a nevěděla, jak vstát. Ale i z lásky, která byla tak silná, že přežila i smrt.
Život je jednoduchý. Ale není snadný.
A někdy bolí tak, že tě rozdělí na milion střepů.
Ale pokud máš pro co dýchat – nebo pro koho psát – můžeš z těch střepů poskládat nový tvar. Ne stejný. Nikdy stejný. Ale pravdivý.
„Počkej na mě v nebi, Matyáši“ je víc než kniha. Je to moje srdce rozložené do slov. Je to příběh mého syna. Osmiletého bojovníka se dvěma smrtelnými diagnózami, který mě naučil, co znamená skutečně milovat.
Je to kniha o ztrátě, která se nedá unést… a přesto ji my rodiče ztracených dětí neseme. O bolesti, která nemá jméno, ale kterou denně prožívají stovky rodičů, o kterých se nemluví. Smrt dítěte je jedním z největších tabu naší společnosti – a přesto je tady. Tichá, nepojmenovaná, odmítaná.
Kniha je protkána nejen bolestí, ale i láskou, vírou, světlem. Je to příběh kluka, který přišel na svět, aby naučil milovat jinak. Hlouběji. Odevzdaněji. A který odešel… a přesto zůstává.
Nechci tu bolest jen vypsat – chci ji sdílet. Věřím, že ve sdílené bolesti je síla. A že když se otevřeme tomu, o čem se nemluví, může to pomoci i těm, kteří sami slova nenacházejí.
Napsala jsem ji pro všechny, kteří se ztrácejí v bolesti. Pro mámy, táty, prarodiče… Pro každého, kdo se ptá: Jak žít dál, když ti zemře dítě? Možná odpověď neexistuje. Ale naděje ano.
Pokud tahle kniha pomůže jedinému srdci, mělo to smysl. A pokud tu teď jsi… možná je tu právě pro tebe.
Píšu, protože jinak by se ta bolest udusila ve mně.
Proč tahle stránka, proč tahle kniha?
Můj život se rozdělil na dvě části: před a po.
Předtím jsem byla obyčejná máma dvou kluků.
Smála jsem se, plánovala, žila.
Potom přišel den, kdy se všechno zastavilo. A od té chvíle už nic nebylo jako dřív.
Tahle stránka, tahle kniha, celý ten příběh… nevznikly z touhy být spisovatelkou.
Vznikly ze zoufalství. Z bezmoci. Z bolesti, která nedá spát. Z ticha, které se nedá unést – jen napsat.
Z noci, kdy jsem se složila na podlaze a nevěděla, jak vstát. Ale i z lásky, která byla tak silná, že přežila i smrt.
Život je jednoduchý. Ale není snadný.
A někdy bolí tak, že tě rozdělí na milion střepů.
Ale pokud máš pro co dýchat – nebo pro koho psát – můžeš z těch střepů poskládat nový tvar. Ne stejný. Nikdy stejný. Ale pravdivý.
„Počkej na mě v nebi, Matyáši“ je víc než kniha. Je to moje srdce rozložené do slov. Je to příběh mého syna. Osmiletého bojovníka se dvěma smrtelnými diagnózami, který mě naučil, co znamená skutečně milovat.
Je to kniha o ztrátě, která se nedá unést… a přesto ji my rodiče ztracených dětí neseme. O bolesti, která nemá jméno, ale kterou denně prožívají stovky rodičů, o kterých se nemluví. Smrt dítěte je jedním z největších tabu naší společnosti – a přesto je tady. Tichá, nepojmenovaná, odmítaná.
Kniha je protkána nejen bolestí, ale i láskou, vírou, světlem. Je to příběh kluka, který přišel na svět, aby naučil milovat jinak. Hlouběji. Odevzdaněji. A který odešel… a přesto zůstává.
Nechci tu bolest jen vypsat – chci ji sdílet. Věřím, že ve sdílené bolesti je síla. A že když se otevřeme tomu, o čem se nemluví, může to pomoci i těm, kteří sami slova nenacházejí.
Napsala jsem ji pro všechny, kteří se ztrácejí v bolesti. Pro mámy, táty, prarodiče… Pro každého, kdo se ptá: Jak žít dál, když ti zemře dítě? Možná odpověď neexistuje. Ale naděje ano.
Pokud tahle kniha pomůže jedinému srdci, mělo to smysl. A pokud tu teď jsi… možná je tu právě pro tebe.
Píšu, protože jinak by se ta bolest udusila ve mně.
“Můj úsměv bez tebe není smutný. Je tichý, něžný a plný lásky. Nese tě v sobě – a připomíná, že jsi byl, jsi a budeš navždy se mnou.”
“Můj úsměv bez tebe není smutný. Je tichý, něžný a plný lásky. Nese tě v sobě – a připomíná, že jsi byl, jsi a budeš navždy se mnou.”
Magdaléna Fiala
Kde knihu najdu?
Detail knihy
Kde knihu najdu?
Knihu Počkej na mě v nebi, MaTYáši
jíž můžete zakoupit v na webu https://eshop.mujsvetbeztebe.cz/
Detail knihy
“Každý den se učím, že odloučení není konec. Je to nový způsob být spolu.“
“Každý den se učím, že odloučení není konec. Je to nový způsob být spolu.“
Magdaléna Fiala